Make your own quiz Manage my Quizzes Plans / Features Guides and Help Contact Privacy & Security

Psycho dítěte

6.1 Očekávání má výrazný vliv na vnímání, hodnocení I chování. Na základě předchozích informací si můžeme vytvořit o člověku určitou představu, která ovlivňuje naše chování tím, že se ji snažíme potvrdit, a dotyčný jedinec se následně začíná projevovat v souladu s naší představou. Jak se v psychologii nazývá tento efekt, pokud vede k posílení dobrých výkonů člověka, o němž jsme si vytvořili původně pozitivní představu?

Golemův efekt

Pygmalion efekt

Flynnův efekt

Zeigarnikové efekt

Efekt nemá název

6.2 Očekávání má výrazný vliv na vnímání, hodnocení I chování. Na základě předchozích informací si můžeme vytvořit o člověku určitou představu, která ovlivňuje naše chování tím, že se ji snažíme potvrdit, a dotyčný jedinec se následně začíná projevovat v souladu s naší představou. Jak se v psychologii nazývá tento efekt, pokud vůči druhé osobě zaujmeme zejména negativní představy a očekávání, což ovlivní také úroveň dosahovaného výkonu?

Golemův efekt

Pygmalion efekt

Flynnův efekt

Zeigarnikové efekt

Efekt nemá název

8.3 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Později, od dvou a půl let do čtyř let, se děti naučí, že při hře se mohou nejen vzájemně napodobovat, ale I sdílet společný projekt (a třeba si I k tomu vzájemně poskytovat materiál) – dosud však jejich role ve hře nejsou rozděleny tak, aby každé dítě přispívalo osobitým způsobem ke společnému projektu. Jak se toto období vývoje hry nazývá?

Funkční hra

Asociativní hra

Paralelní hra

Konstrukční hra

Kooperativní hra

Iluzivní hra

úkolová hra

Nemá označení, protože ještě nejde o sociální hru

8.4 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Postupně se naučí přátelštějším kontaktům s vrstevníky, vzájemnému napodobování při hře, sdílení společného projektu. Od čtyř let začínají být děti schopné rozdělení rolí ve hře organizovat tak, aby každé dítě přispívalo osobitým dílem ke společnému projektu. Jak se toto období vývoje hry nazývá?

Funkční hra

Asociativní hra

Paralelní hra

Konstrukční hra

Kooperativní hra

Iluzivní hra

úkolová hra

1. Ty čtyři reflexní systémy (sací, uchopovací, zírací a naslouchací), které slouží jako výchozí pro kognitivní vývoj, jsou při narození vybaveny třemi funkcemi kognitivní asimilace. O které tři funkce se jedná?

Nácvik, indukce, myšlení předpojmové

Indukce, dedukce, rozlišování

Myšlení předpojmové, zobecnění, rozlišování

Nácvik, zobecnění, rozlišování

3.1 Která z následujících situací svědčí o tom, že dítě je schopné vynalézat nové prostředky k dosažení cílů s pomocí vnitřních mentálních kombinací, tzv. vhledem?

Dítě si hůlkou přitáhne oblíbenou hračku, která není v dosahu rukou.

Dítě je schopné odkrýt pokrývku, pod kterou „se schovala“ oblíbená hračka.

Dítě je schopné si přitáhnout s pokrývkou oblíbenou hračku, která leží na pokrývce mimo jeho dosah.

Dítě tahá za stužku, aby rozhoupalo šňůrku s chrastítky.

3.2 Která z následujících situací svědčí o tom, že dítě je schopné vynalézat nové prostředky k dosažení cílů s pomocí vnitřních mentálních kombinací, tzv. vhledem?

Dítě je schopné odkrýt pokrývku, pod kterou „se schovala“ oblíbená hračka.

Dítě tahá za stužku, aby rozhoupalo šňůrku s chrastítky.

Dítě je schopné si přistrčit stupátko, polštář atd., aby dosáhlo na oblíbenou hračku na křesle, posteli atd.

Dítě je schopné si přitáhnout s pokrývkou oblíbenou hračku, která leží na pokrývce mimo jeho dosah.

4.1 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů je projevem myšlení magického?

Čtyřletá holčička pozoruje, jak vytéká voda z nádrže, a konstatuje: „Tatínku, ta vodička je ráda, že tak pěkně uplavává, viď? Aspoň ji nebudou ryby zlobit.“

Tříletý chlapec „ví“, že věci mohou ublížit jako lidé: „Ten stůl je zlý, on mě chce pořád a pořád uhodit.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak dělají kameny? Jak drží pohromadě? Jak jsou udělané?“ Když dospělý neodpověděl, odpověděla si sama: „Myslím, že s cementem.“

Pětiletá holčička sledovala, jak slunce zapadá za hřeben hory, a komentovala to „Takže slunce se taky pohybuje, že jo? Jako měsíc? Někdo s ním pohybuje, někdo za horou, obr, myslím.“

4.2 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů NENÍ projevem myšlení magického?

Otec ukládal tříletou dceru do postele, když venku bylo ještě světlo. Holčička chtěla, aby otec zhasl. Otec vypnul žárovku, ale holčička znovu chtěla, aby otec zhasl, aby zhasl venku. Otec jí vysvětloval, že nemůže zhasnout venku. „Ale můžeš, můžeš udělat tmu.“ – tvrdila holčička. „Jak?“ – ptal se otec. „Musíš to vypnout hodně silně.“

Pětiletý chlapec při pokusu s přeléváním korálků do širší skleničky tvrdí, že „korálků ubylo“.

Pětiletá holčička se ptala: „Jak dělají kameny? Jak drží pohromadě? Jak jsou udělané?“ Když dospělý neodpověděl, odpověděla si sama: „Myslím, že s cementem.“

Čtyřletá holčička se divoce zatočí, a pak se raduje, že „roztočila celý svět“.

4.3 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů je projevem myšlení antropomorfického?

Tříletý chlapec „ví“, že věci mohou ublížit jako lidé: „Ten stůl je zlý, on mě chce pořád a pořád uhodit.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak je udělaná obloha?“ – a sama si odpověděla: „Myslím, že ji vystřihli. Byla nabarvená.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak dělají kameny? Jak drží pohromadě? Jak jsou udělané?“ Když dospělý neodpověděl, odpověděla si sama: „Myslím, že s cementem.“

Čtyřletá holčička se divoce zatočí, a pak se raduje, že „roztočila celý svět“.

4.4 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů NENÍ projevem myšlení antropomorfického?

Čtyřletá holčička pozoruje déšť a přemítá: „Proč prší? Asi to ví, že jsme doma!“

Čtyřletá holčička se při běhu raduje, že „žene po obloze měsíček před sebou“.

Čtyřletá holčička se zamýšlí nad tím, že zmije má tu „klikatinu“ na zádech. „To musí, to by se jinak nepoznala!“

Tříletý chlapec vidí plavat lodičku na špinavé vodě a ptá se: „Proč to plave? Myslí, že je to dobrá voda?“

4.5 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů je projevem myšlení artificialistického?

Pětiletý chlapec při pokusu s přeléváním korálků do širší skleničky tvrdí, že „korálků ubylo“.

Pětiletá holčička se ptala: „Co udělali, aby naplnili jezero?“ Dospělý odpověděl otázkou: „Víš to?“ Holčička odpověděla: „Ano, použili konve.“

Čtyřletá holčička se při běhu raduje, že „žene po obloze měsíček před sebou“.

Čtyřletá holčička pozoruje déšť a přemítá: „Proč prší? Asi to ví, že jsme doma!“

4.6 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů NENÍ projevem myšlení artificialistického?

Pětiletá holčička se ptala: „Co udělali, aby naplnili jezero?“ Dospělý odpověděl otázkou: „Víš to?“ Holčička odpověděla: „Ano, použili konve.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak je udělaná obloha?“ – a sama si odpověděla: „Myslím, že ji vystřihli. Byla nabarvená.“

Pětiletá holčička se ptala: „Proč je tam slunce? Proč je tam rudý balon pro slunce?“ Když dospělý odpověděl otázkou „Víš to?“, odpověděla si: „Myslím, že je to měsíc. Myslím, že obloha dělá měsíc.“

Čtyřletá holčička pozoruje, jak vytéká voda z nádrže, a konstatuje: „Tatínku, ta vodička je ráda, že tak pěkně uplavává, viď? Aspoň ji nebudou ryby zlobit.“

5.1 Ke konci období symbolického myšlení (3. a 4. rok) přestává dítě používat „předpojmy“ a přechází do období názorného myšlení (5. a 6. rok). Která charakteristika je příznačná jen pro období symbolického myšlení?

Neužívá logické pojmy (s pochopením pro zahrnutí prvků do třídy a řazení).

Užívá (vážně, nikoli jen při hře) artificialistické úvahy, ve kterých přírodní objekty vznikají pomocí stejných postupů jako lidské artefakty.

Neužívá smysl pro rozdíl mezi symbolizujícím a symbolizovaným při symbolické hře (např. Mezi kostičkou, která má symbolizovat bonbon, a bonbonem).

Neužívá smysl pro rozlišování mezi jednotlivým konkrétním objektem a třídou podobných objektů uchopených v celostních pojmech (např. Slimák vs. slimáci; Měsíc vs. měsíce).

9.1 Která z následujících charakteristik je nová pro kognitivní vývoj v dospívání?

Schopnost zacházet s objekty, ději či jejich vlastnostmi pomocí spojení myšlenkových kroků do jednotných systémů vratných transformací

Schopnost koordinace porovnávání objektů a pročleňování objektů

Schopnost myšlení o myšlení

Schopnost uspořádání objektů v prostoru či čase

9.2 Která z následujících charakteristik je nová pro kognitivní vývoj v dospívání?

Schopnost třídění objektů a jejich řazení dle vztahu méně/více než

Schopnost hypotetického myšlení

Schopnost koordinace porovnávání objektů a pročleňování objektů

Schopnost zacházet s objekty, ději či jejich vlastnostmi pomocí spojení myšlenkových kroků do jednotných systémů vratných transformací

9.3 Která z následujících charakteristik je nová pro kognitivní vývoj v dospívání?

Schopnost třídění objektů a jejich řazení dle vztahu méně/více než

Schopnost pročleňování objektů a uspořádání objektů v prostoru či čase

Schopnost zacházet s objekty, ději či jejich vlastnostmi pomocí spojení myšlenkových kroků do jednotných systémů vratných transformací.

Schopnost systematicky prozkoumávat všechny kombinace, které by mohly vést k řešení problému

9.4 Která z následujících charakteristik NENÍ nová pro kognitivní vývoj v dospívání?

Schopnost syntézy třídění a řazení objektů dle vztahu méně/více než

Schopnost hypotetického myšlení

Schopnost myšlení o myšlení

Schopnost práce s abstraktními pojmy

9.5 Která z následujících charakteristik NENÍ nová pro kognitivní vývoj v dospívání?

Schopnost systematicky prozkoumávat všechny kombinace, které by mohly vést k řešení problému

Schopnost měření souvislých dimenzí

Schopnost experimentálního myšlení

Schopnost práce s abstraktními pojmy

9.6 Která z následujících charakteristik NENÍ nová pro kognitivní vývoj v dospívání?

Schopnost systematicky prozkoumávat všechny kombinace, které by mohly vést k řešení problému

Schopnost práce s abstraktními pojmy

Schopnost zacházet s objekty, ději či jejich vlastnostmi pomocí spojení myšlenkových kroků do jednotných systémů vratných transformací.

Schopnost experimentálního myšlení

10. Která myšlenková transformace je nejdůležitější pro rozvoj hypotetického myšlení v dospívání?

konjunkce

Disjunkce

Implikace

Logická multiplikace

9.1 Co se vyučující mohou dozvědět prostřednictvím dotazníku SO-RA-D?

Pořadí dětí podle obliby a podle vlivu

Míru kritičnosti dětí k ostatním v kolektivu a kolektivu jako celku

existenci neformálních podskupinek, v nichž se děti kamarádí

čí názory děti nejvíce respektují a kdo naopak stojí na okraji kolektivu

Všechny výše uvedené charakteristiky

9.3 V čem se SO-RA-D mimo jiné liší od ostatních dotazníků využívaných při mapování vztahů mezi dětmi ve třídě?

Předmětem sociometrického hodnocení je kromě žáků třídy také její třídní učitel

Každý žák se vyjádří, jak moc vnímá každého spolužáka ze své třídy jako vlivného a sympatického

Mapuje pouze pozitivní vazby mezi žáky; jeho prostřednictvím nemůžeme zjistit, že některý z žáků je neoblíbený

Porovnává sociální pozice jednotlivých žáků s jejich školními výsledky

8.1 Která z následujících položek NEPATŘÍ mezi schopnosti testované v Jiráskově orientačním testu školní zralosti?

Dětské pojetí kresby postavy pána

Dětské pojetí struktury tabulky – řádků a sloupců

Dětské pojetí struktury psané věty

Dětské pojetí mysli

{"name":"Psycho dítěte", "url":"https://www.quiz-maker.com/QPREVIEW","txt":"8.3 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Později, od dvou a půl let do čtyř let, se děti naučí, že při hře se mohou nejen vzájemně napodobovat, ale i sdílet společný projekt (a třeba si i k tomu vzájemně poskytovat materiál) – dosud však jejich role ve hře nejsou rozděleny tak, aby každé dítě přispívalo osobitým způsobem ke společnému projektu. Jak se toto období vývoje hry nazývá?, 8.4 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Postupně se naučí přátelštějším kontaktům s vrstevníky, vzájemnému napodobování při hře, sdílení společného projektu. Od čtyř let začínají být děti schopné rozdělení rolí ve hře organizovat tak, aby každé dítě přispívalo osobitým dílem ke společnému projektu. Jak se toto období vývoje hry nazývá?, Ty čtyři reflexní systémy (sací, uchopovací, zírací a naslouchací), které slouží jako výchozí pro kognitivní vývoj, jsou při narození vybaveny třemi funkcemi kognitivní asimilace. O které tři funkce se jedná?","img":"https://www.quiz-maker.com/3012/images/ogquiz.png"}