Psycho dítěte 1
1.1 Jaký je vztah mezi biologickými a sociálními determinantami osobnosti člověka?
Biologické faktory stanovují limity a potenciál, jejich využití je dáno sociálně
Biologické a sociální faktory jsou stejně silné a existují nezávisle
Osobnost člověka je determinována výhradně biologicky
Osobnost člověka je determinována výhradně sociálně
1.2 Jaký je vztah mezi zráním a učením?
Jedná se o synonyma
Zrání je určeno genetickým programem a vytváří podmínky pro učení – je podmínkou dosažení stavu vnitřní připravenosti k rozvoji jednotlivých psychických vlastností a funkcí
Učení je určeno genetickým programem a vytváří podmínky pro zrání – je podmínkou dosažení stavu vnitřní připravenosti k rozvoji jednotlivých psychických vlastností a funkcí
Jde o koncepty, které jsou na sobě nezávislé
2.1 Které z následujících vymezení sociální psychologie je nejvýstižnější?
Aplikovaná psychologická disciplína zabývající se chováním člověka
Aplikovaná psychologická disciplína zabývající se vztahy mezi jednotlivci a mezi skupinami
Základní psychologická disciplína zabývající se vztahy mezi lidmi
Základní psychologická disciplína zabývající se prožíváním a chováním člověka v sociálních situacích
2.2 Které z následujících vymezení vývojové psychologie je nejvýstižnější?
Aplikovaná psychologická disciplína zabývající se vývojem vztahů člověka v čase
Základní psychologická disciplína studující ontogenezi psychiky člověka
základní psychologická disciplína zabývající se vztahy mezi lidmi
Aplikovaná psychologická disciplína studující ontogenezi psychiky člověka
3.1 Která z následujících možností nejlépe vystihuje průběh retrospektivního výzkumu, který je používán ve vývojové psychologii?
Retrospektivní výzkum sleduje dvě skupiny osob, které vykazovaly stejné znaky v minulosti, a mapuje jejich současný život.
Retrospektivní výzkum sleduje několik skupin osob různých věkových kategorií, zadává jim stejné či obdobné úkoly a mapuje rozdíly v jejich plnění.
Retrospektivní výzkum sleduje po dlouhé období stejné osoby, zadává jim postupně různé úkoly a z jejich výsledků usuzuje na vývoj schopností v různých oblastech.
Retrospektivní výzkum sleduje osoby, které vykazují stejné znaky v současnosti, a mapuje všechny podstatné události v jejich minulosti.
Retrospektivní výzkum je zaměřen na přesnost zapamatování a vybavení událostí z minulosti.
3.2 Co je longitudinální výzkum?
Jakýkoli výzkum, který trvá alespoň několik měsíců
Výzkum, při kterém studujeme skupinu osob po dlouhé časové období
Zvláštní typ kvalitativního výzkumu, kde zkoumané osoby podrobíme souboru zkoušek
Výzkum, kdy se studovaných osob ptáme na jejich osobní historii a mapujeme jejich život
Výzkum, který spočívá především v opakovaném zadávání jedné zkoušky či testu stejným osobám
3.3 Která z následujících možností nejlépe vystihuje průběh průřezového (transverzálního) výzkumu, který je používán ve vývojové psychologii?
Jakýkoli výzkum, který trvá alespoň několik měsíců
výzkum, při kterém studujeme skupinu osob po dlouhé časové období
Zvláštní typ kvalitativního výzkumu, kde zkoumané osoby podrobíme souboru zkoušek
Výzkum, kdy se studovaných osob ptáme na jejich osobní historii a mapujeme jejich život
Výzkum sleduje několik skupin osob různých věkových kategorií, zadává jim stejné či obdobné úkoly a mapuje rozdíly v jejich plnění
4.1 Které tvrzení o sociálním učení je NEPLATNÉ?
Sociální učení lze charakterizovat jako proces osvojování si komplexních způsobů chování a jednání přiměřených určité sociální situaci
Sociální učení se odehrává pouze v primárních sociálních skupinách
Produkty sociálního učení jsou zejména postoje, hodnoty a ideály
Mezi druhy sociálního učení patří sociální posilování, imitace a identifikace
4.2 Jak byste označili proces, během kterého si lidé osvojují komplexní způsoby chování a jednání přiměřené určité sociální situaci?
Sociální konstruktivismus
Sociální učení
Sociální izolace
Sociální nápodoba
4.3 Které tvrzení o socializaci je NEPLATNÉ?
Socializace je celoživotní proces, během kterého se z člověka jako biologického tvora stává prostřednictvím interakcí s druhými lidmi bytost sociální
Primární socializace se odehrává převážně v rámci rodiny, k dítěti je přistupováno s důrazem na jeho individuální výjimečnost
školní socializaci lze charakterizovat jako socializaci sekundární, s důrazem na uplatňování neosobních pravidel, realizaci instrumentálních vztahů a kolektivismus
školní socializace je taková, která se odehrává v prostředí školy a kde jsou zohledňovány výhradně individuální potřeby každého žáka
5.1 Které uspořádání vývojových období odpovídá periodizaci S. Freuda?
Anální, orální, genitální, falické, latence
Genitální, anální, falické, orální, latence
Orální, anální, falické, latence, genitální
Latence, orální, anální, falické, genitální
5.2 Kterými stádii je tvořena periodizace kognitivního vývoje J. Piageta?
Předoperační období – Období konkrétních operací – Období formálních operací
Předkonvenční období – Konvenční období – Postkonvenční období
Akční období – Ikonické období – Symbolické období
Období konkrétního myšlení – Období abstraktního myšlení – Období dospělého myšlení
Senzomotorické období – Předoperační období – Období konkrétních operací – Období formálních operací
5.3 Kdo je autorem periodizace vývojových období na období akční, ikonické a symbolické?
J. Piaget
E. Erikson
S. Freud
J. Bruner
L. Kohlberg
5.4 Kdo je autorem periodizace vývojových období dle řešení konfliktů důvěra vs. nedůvěra, autonomie vs. stud, iniciativa vs. Pocity viny, píle vs. Pocity méněcennosti, identita vs. zmatek, nejistota,…?
J. Piaget
E. Erikson
S. Freud
J. Bruner
L. Kohlberg
1.1 Pokud se přikloníme k názoru většiny proto, že máme obavy z odsouzení danou sociální skupinou a vyčlenění z ní. Co je nejspíše příčinou našeho přizpůsobení?
Normativní vliv
Informační vliv
Skupinový vliv
Sociální stud
1.2 Pokud se přikloníme k názoru většiny proto, že postrádáme znalosti a názor většiny považujeme za pravdivý. Co je nejspíše příčinou našeho přizpůsobení?
Normativní vliv
Informační vliv
skupinový vliv
Sociální stud
1.3 Jak se nazývá proces, v kterém se jedince přikloní k názoru většiny proto, že má obavy z odsouzení danou sociální skupinou a vyčlenění z ní?
Konformita vnitřní
Konformita vnější
Konformita úplná
Skupinové přizpůsobení
2.1 Která z uvedených definic nejlépe vystihuje sociální inhibici?
Jedinec v přítomnosti druhých podává horší výkony, než by podával, pokud by byl sám
Přítomnost druhých osob vede k tomu, že jednotlivec podává lepší výkon, než kdyby byl sám
Dochází k apatii v sociálních vztazích
Spoléháme se na přítomnost druhých a na to, že v dané situaci poskytnou pomoc, sami tedy aktivně nezahajujeme pomoc druhým
2.2 Jak lze nejlépe definovat sociální facilitaci?
Jedinec v přítomnosti druhých podává horší výkony, než by podával, pokud by byl sám
Přítomnost druhých osob vede k tomu, že jednotlivec podává lepší výkon, než kdyby byl sám
Dochází k apatii v sociálních vztazích
Spoléháme se na přítomnost druhých a na to, že v dané situaci poskytnou pomoc, sami tedy aktivně nezahajujeme pomoc druhým
2.3 Efekt přihlížejícího popisuje takové situace, kdy:
Jedinec v přítomnosti druhých podává horší výkony, než by podával, pokud by byl sám
Přítomnost druhých osob vede k tomu, že jednotlivec podává lepší výkon, než kdyby byl sám
Dochází k apatii v sociálních vztazích, která se projevuje nezájmem až cynismem při komunikaci s druhými
Spoléháme se na přítomnost druhých a na to, že v dané situaci poskytnou pomoc, sami tedy aktivně nezahajujeme pomoc druhým
2.4 Které tvrzení o efektu rozložení zodpovědnosti je pravdivé?
Jedná se o takové situace, kdy pomoc druhým ponecháváme spíše na ostatních
čím více osob pracuje společně na řešení úkolu, který bude mít pouze jeden společný výsledek, tím nižší výkon v průměru podá jedinec
Pokud se chci vyhnout efektu rozložení zodpovědnosti, musím umět určit, jak k vyřešení úlohy přispěl každý člen skupiny
Jedná se o takové situace, kdy si skupina spravedlivě rozdělí zodpovědnost za plnění zadaného úkolu
3.1 Ve které z následujících situací ve školní třídě dochází k sociální inhibici?
žák je vyzván k řešení nového úkolu před spolužáky, ale nedokáže si vzpomenout na učivo, které se včera učil
žák páté třídy vyjmenovává před spolužáky řadu násobků dvou, které dokonale ovládá
Skupina žáků společně řeší zadaný úkol, každý se snaží zapojit podle svých schopností. Vědí přitom, že výsledné hodnocení dostane každý stejné podle kvality společného výsledku.
O velké přestávce omdlí jedna ze spolužaček a všichni žáci třídy zvědavě přihlížejí a sledují, co se bude dít, aniž by zavolali pomoc
3.2 Ve které z následujících situací ve školní třídě dochází k sociální facilitaci?
žák je vyzván k řešení nového úkolu před spolužáky
žák se v přítomnosti druhých osob věnuje činnosti, kterou má dobře nacvičenou – např. jmenuje řadu násobků dvou, které dokonale ovládá
Skupina žáků společně řeší zadaný úkol; z odevzdaného výsledku nebude patrné, kdo se jakou měrou podílel na jeho řešení.
O velké přestávce omdlí jedna ze spolužaček a všichni žáci třídy zvědavě přihlížejí a sledují, co se bude dít, aniž by zavolali pomoc.
3.3 Ve které z následujících situací se nejspíše jedná o sociální zahálení?
žák je vyzván k řešení nového úkolu před spolužáky
žák se v přítomnosti druhých osob věnuje činnosti, kterou má dobře nacvičenou – např. jmenuje řadu násobků dvou, které dokonale ovládá
Skupina žáků společně řeší zadaný úkol; z odevzdaného výsledku nebude patrné, kdo se jakou měrou podílel na jeho řešení.
O velké přestávce omdlí jedna ze spolužaček a všichni žáci třídy zvědavě přihlížejí a sledují, co se bude dít, aniž by zavolali pomoc.
3.4 Ve které z následujících situací se nejspíše jedná o efekt přihlížejícího?
žák je vyzván k řešení nového úkolu před spolužáky
žák se v přítomnosti druhých osob věnuje činnosti, kterou má dobře nacvičenou – např. jmenuje řadu násobků dvou, které dokonale ovládá
Skupina žáků společně řeší zadaný úkol; z odevzdaného výsledku nebude patrné, kdo se jakou měrou podílel na jeho řešení.
O velké přestávce omdlí jedna ze spolužaček a všichni žáci třídy zvědavě přihlížejí a sledují, co se bude dít, aniž by zavolali pomoc.
4.1 Mezi percepční principy, ovlivňující komunikaci a vztahy, patří mj. Efekt prvního dojmu. Ten lze vysvětlit následně:
Jde o upřednostňování informací, které jsme obdrželi na začátku, při vytváření dojmu nebo při organizaci vzpomínek
Některé charakteristiky jsou důležitější než jiné, bez vlivu pořadí
Jde o tendenci změnit první dojem pod vlivem pozdějších informací, jsou-li v protikladu k původně řečenému a mají-li větší sílu
Negativní nebo extrémní chování či fyzická nápadnost upoutává pozornost a má silnější vliv na proces formování dojmu
4.2 Mezi percepční principy, ovlivňující komunikaci a vztahy, patří mj. Efekt centrálních rysů. Jak jej lze vysvětlit?
jde o upřednostňování informací, které jsme obdrželi na začátku, při vytváření dojmu nebo při organizaci vzpomínek
Jde o tendenci změnit první dojem pod vlivem pozdějších informací, jsou-li v protikladu k původně řečenému a mají-li větší sílu
Některé charakteristiky (např. vřelost, inteligence aj.) jsou důležitější než jiné, bez vlivu pořadí prezentace jednotlivých informací
Negativní nebo extrémní chování či fyzická nápadnost upoutává pozornost a má silnější vliv na proces formování dojmu
4.3 Mezi percepční principy, ovlivňující komunikaci a vztahy, patří mj. Efekt novosti. Jak jej lze vysvětlit?
Jde o upřednostňování informací, které jsme obdrželi na začátku, při vytváření dojmu nebo při organizaci vzpomínek
Některé charakteristiky jsou důležitější než jiné, bez vlivu pořadí
Jde o tendenci, při které výraznější vliv na utváření dojmu o jiném člověku mívají nejnovější informace
Negativní nebo extrémní chování či fyzická nápadnost upoutává pozornost a má silnější vliv na proces formování dojmu
4.4 Která z následujících definic nejpřesněji vystihuje haló efekt?
Při vytváření dojmu nebo při organizaci vzpomínek upřednostňujeme informace, které jsme obdrželi na začátku
Některé charakteristiky (např. vřelost, inteligence aj.) vnímáme jako důležitější než jiné, bez ohledu na to, v jakém pořadí jsme je obdrželi
Jde o naši tendenci změnit první dojem pod vlivem pozdějších informací, jsou-li v protikladu nebo mají-li větší sílu
Negativní nebo extrémní chování/fyzická nápadnost upoutává pozornost a má silnější vliv na proces formování dojmu
5.1 Jaký je rozdíl mezi kauzálními atribucemi, které jedinci používají k vysvětlení chování druhých lidí a kauzálními atribucemi, které jedinci používají k vysvětlení vlastního chování?
V případě neúspěšného chování druhých lidí přeceňujeme situační příčiny tohoto chování, zatímco vlastní neúspěšné chování vysvětlujeme příčinami dispozičními
Pozitivní chování druhých lidí přičítáme obvykle dispozičním příčinám, zatímco své vlastní pozitivní chování vysvětlujeme situačními příčinami
Vlastní neúspěšné chování vysvětlujeme spíše situačními příčinami, zatímco negativně hodnocené chování druhých lidí máme tendenci přičítat dispozičním příčinám
Negativní chování druhých I naše vlastní vysvětlujeme častěji dispozičními příčinami a opomíjíme situační příčiny.
5.2 Který z uvedených popisů nejlépe odpovídá základní atribuční chybě?
Při vytváření dojmu nebo při organizaci vzpomínek upřednostňujeme informace, které jsme obdrželi na začátku
Podceňujeme působení situačních faktorů a přeceňujeme vliv dispozičních rysů
Některé charakteristiky (např. vřelost, inteligence aj.) vnímáme jako důležitější než jiné, bez ohledu na to, v jakém pořadí jsme je obdrželi
Přeceňujeme působení situačních faktorů a podceňujeme vliv dispozičních rysů
6.1 Očekávání má výrazný vliv na vnímání, hodnocení I chování. Na základě předchozích informací si můžeme vytvořit o člověku určitou představu, která ovlivňuje naše chování tím, že se ji snažíme potvrdit, a dotyčný jedinec se následně začíná projevovat v souladu s naší představou. Jak se v psychologii nazývá tento efekt, pokud vede k posílení dobrých výkonů člověka, o němž jsme si vytvořili původně pozitivní představu?
Golemův efekt
Pygmalion efekt
Flynnův efekt
Zeigarnikové efekt
Efekt nemá název
6.2 Očekávání má výrazný vliv na vnímání, hodnocení I chování. Na základě předchozích informací si můžeme vytvořit o člověku určitou představu, která ovlivňuje naše chování tím, že se ji snažíme potvrdit, a dotyčný jedinec se následně začíná projevovat v souladu s naší představou. Jak se v psychologii nazývá tento efekt, pokud vůči druhé osobě zaujmeme zejména negativní představy a očekávání, což ovlivní také úroveň dosahovaného výkonu?
Golemův efekt
Pygmalion efekt
Flynnův efekt
Zeigarnikové efekt
Efekt nemá název
1.1 Která z uvedených definic nejpřesněji charakterizuje sociální skupinu?
Sociální skupina je tvořena 3 a více osobami, které se potkávají v určitý čas na určitém místě
Sociální skupina je tvořena 20 a více osobami, které jsou ve vzájemných dlouhodobých interakcích, sdílejí společné cíle a uvědomují si sebe sama jako skupinu
Sociální skupina je tvořena 3 a více osobami, které jsou ve vzájemných dlouhodobých interakcích, sdílejí společné cíle a uvědomují si sebe sama jako skupinu
Sociální skupina je tvořena alespoň 3 osobami, které sdílejí společné cíle, a to I přesto, že se navzájem neznají
1.2 Která z uvedených charakteristik NEPATŘÍ mezi základní znaky sociální skupiny?
dlouhodobé vztahy mezi členy skupiny
Vymezení společných cílů členů skupiny
Interakce mezi jednotlivými členy skupiny
Existence osoby nebo instituce, která určuje vznik skupiny
Vědomí pocitu sounáležitosti mezi členy skupiny
2.1 Jak lze vymezit nečlenskou referenční skupinu?
Skupina, jíž jsem členem, ale ke které nemám vztah (není pro mne důležitá)
Skupina, jíž nejsem členem, ale velmi o to stojím
Skupina, která vznikla z formálních důvodů
skupina, jíž nejsem členem a ani se jím stát nechci
2.2 Pro dítě, které se stalo žákem třídy 1.B na základě zápisu k plnění povinné školní docházky, je tato školní třída sociální skupinou (z hlediska typologie sociálních skupin):
Malou, primární, neformální, nečlenskou
Střední, sekundární, formální, členskou
Střední, sekundární, neformální, členskou
Velkou, sekundární, neformální, členskou
2.3 Jak lze vymezit formální nereferenční skupinu?
Skupina, jíž jsem členem, ale ke které nemám vztah (není pro mne důležitá)
Skupina, jíž nejsem členem, ale velmi o to stojím
Skupina, která vznikla spontánně a které nechci být členem
skupina, která vznikla z vnějšího popudu a jíž nechci být členem
4.1 Které z tvrzení o sociální pozici NENÍ platné?
Systém sociálních pozic vytváří sociální strukturu dané skupiny
Sociální pozice je místem, které jedinec zaujímá v sociální skupině
Pozice je souhrnem práv, prestiže a povinností, které skupina určila jednotlivci
Některé pozice jsou utvářeny kombinací faktorů vlivu a oblíbenosti
všechny sociální pozice, které se objevují v sociálních skupinách, jsou definovány předem
4.2 V sociální skupině můžeme rozeznat řadu skupinových rolí. Jednou z nich je role vůdce. Jací členové skupiny ji zpravidla obsazují?
členové aktivní, přijímaní většinou členů skupiny
členové spíše pasivní a přizpůsobiví
členové stojící spíše na okraji skupiny, ve skupině spíše neoblíbení
členové, kteří jsou "obětním beránkem" skupiny
4.3 V sociální skupině můžeme rozeznat řadu skupinových rolí. Jednou z nich je role outsidera. Jací členové skupiny ji zpravidla obsazují?
členové aktivní, přijímaní většinou členů skupiny
členové spíše pasivní a přizpůsobiví
členové ve skupině spíše neoblíbení
členové, kteří jsou "obětním beránkem" skupiny
5.1 Skupinové normy, platné v určité sociální skupině, mohou být:
Formální institucionální
Neformální
Celospolečenské
všechny uvedené
žádné z uvedených
5.2 Žáci 8.B ve své třídě dodržují řadu pravidel, mezi která patří mj. to, že během dne nepoužívají mobil k hraní her (zakotveno ve školním řádu), nesahají bez dovolení do aktovky spolužáka a pokud někdo z nich kouří v parku za školou, neprozradí to. Nepoužívání mobilního telefonu k hraní her je v tomto případě nejspíše:
Normou formální institucionální
Normou celospolečenskou
Neformální celospolečenskou normou
Neformální normou skupiny
5.3 Žáci 8.B ve své třídě dodržují řadu pravidel, mezi která patří mj. to, že během dne nepoužívají mobil k hraní her (zakotveno ve školním řádu), nesahají bez dovolení do aktovky spolužáka a pokud někdo z nich kouří v parku za školou, neprozradí to. Nesahat bez dovolení do aktovky spolužáka je v tomto případě nejspíše:
Normou formální institucionální
Normou celospolečenskou
Neformální celospolečenskou normou
Neformální normou skupiny
5.4 Žáci 8.B ve své třídě dodržují řadu pravidel, mezi která patří mj. to, že během dne nepoužívají mobil k hraní her (zakotveno ve školním řádu), nesahají bez dovolení do aktovky spolužáka a pokud někdo z nich kouří v parku za školou, neprozradí to. Neprozrazení toho, že někdo ze spolužáků kouří v parku, třídnímu učiteli, je v tomto případě nejspíše:
Normou formální institucionální
Normou celospolečenskou
Neformální celospolečenskou normou
Neformální normou skupiny
6.1 O jakém jevu hovoříme, pokud jedinec zaujímá vzájemně nekompatibilní role?
Konflikt sociálních rolí
Konflikt sociálních pozic
Sociální inhibice
Základní atribuční chyba
6.2 Rodič přichází k vyučujícímu na konzultaci z toho důvodu, že jeho dítě selhává při výuce českého jazyka. Během konzultace prožívá intenzivní pocit, že mu učitel obtíže žáka vysvětluje stejně, jako učí děti ve 3. třídě vyjmenovaná slova. O jaký typ konfliktu se v takové situaci jedná?
Intrapersonální konflikt záměny rolí
Interpersonální konflikt záměny rolí
Interpersonální konflikt pojetí rolí
Intrapersonální konflikt neslučitelnosti rolí
6.3 Student gymnázia neporozuměl přesně části výkladu o genetice. Požádal proto svého vyučujícího o konzultaci, na kterou právě přichází. Vnímá sám sebe jako studenta, který se zajímá o biologii a genetiku a který by je v budoucnu chtěl studovat na univerzitě. Vyučující však k němu během konzultace přistupuje jako k nesamostatnému studentovi, který by bez pomoci vyučujícího nemohl dostudovat. O jaký typ konfliktu se v takové situaci jedná?
Intrapersonální konflikt záměny rolí
Interpersonální konflikt záměny rolí
Interpersonální konflikt pojetí rolí
Intrapersonální konflikt neslučitelnosti rolí
6.4 Paní učitelka Lukášková se, ač nerada, stala třídní učitelkou své dcery Lucie. Když přichází do třídy a vidí, jak se děti Lucii posmívají a ukazují na ni prstem, neví, jak zareagovat. Má chuť Lucii obejmout, chránit ji před spolužáky a odvést ji pryč. Zároveň ví, že by bylo vhodné zastavit posmívání a zmapovat situaci – zjistit, co se ve třídě událo. O jaký typ konfliktu se v takové situaci jedná?
Intrapersonální konflikt záměny rolí
Interpersonální konflikt záměny rolí
Interpersonální konflikt pojetí rolí
Intrapersonální konflikt neslučitelnosti rolí
7.1 Jak se obvykle projevuje autoritářský styl vedení skupiny?
Vysoká míra hierarchie ve skupině
Nižší spokojenost členů skupiny
Vysoká výkonnost v přítomnosti vedoucího
Všechny výše uvedené možnosti
žádná z výše uvedených možností
{"name":"Psycho dítěte 1", "url":"https://www.quiz-maker.com/QPREVIEW","txt":"1.1 Jaký je vztah mezi biologickými a sociálními determinantami osobnosti člověka?, 1.2 Jaký je vztah mezi zráním a učením?, 2.1 Které z následujících vymezení sociální psychologie je nejvýstižnější?","img":"https://www.quiz-maker.com/3012/images/ogquiz.png"}