Satellite scanning the Earth - Dálkový průzkum Země [CZ] | Take the Quiz

A vibrant and informative illustration depicting satellite data analysis over the Earth's surface, showcasing electromagnetic radiation, spectral information, and environmental factors in a visually engaging manner.

Dálkový průzkum Země Quiz

Otestujte své znalosti o dálkovém průzkumu Země (DPZ) v našem interaktivním kvízu. Zjistěte, jak dobře rozumíte fyzikálním principům, spektrálním vlastnostem a metodám, které se používají při analýze zemského povrchu.

Čeká na vás 27 různých otázek, které zahrnují:

Metody a principy DPZ
Vlnové délky a frekvence záření
Interakce záření s prostředím
Radiometrické veliĝiny

27 Questions7 MinutesCreated by ScanningEagle120

Na jakém principu je založena metoda DPZ?

Na interakci elektromagnetického záření se zkoumaným objektem.

Na principu dopadajícího světla do radiometru odraženého od povrchu.

Jak je formulována přímá úloha DPZ?

V daném místě jsou známy radiometrické veliĝiny, které popisují záření, vycházející z daného místa a charakteristiky dopadajícího záření. Na základě toho lze urĝit vnitřní (druhové a stavové) charakteristiky prostředí.

Jak je formulována obrácená úloha DPZ?

V daném místě jsou známy vnější parametry látkového prostředí (objektu) a charakteristiky záření dopadajícího na objekt. Na základě toho urĝujeme radiometrické veliĝiny, které popisují odražené záření, vycházející z daného místa.V daném místě jsou známy vnější parametry látkového prostředí (objektu) a charakteristiky záření dopadajícího na objekt. Na základě toho urĝujeme radiometrické veliĝiny, které popisují odražené záření, vycházející z daného místa.

Jak je definována scéna?

Je to objekt, který snímáme radiometrem. Jedná se o zemský povrch ĝi objekty na zemském povrchu.

Jedná se o snímek, který vytvoříme po zadání urĝitých parametrů při použití software zpracovávajících snímky DPZ.

Vše, co se nachází mezi zemským povrchem a detektorem v okamžiku měření, tedy I atmosféra, kterou sluneĝní záření prochází ve směru k zemskému povrchu a od něj k detektoru záření.

Vše, co se nachází mimo zemský povrch, tedy I objekty nacházející se ve vesmíru.

Udejte interval vlnové délky a frekvence pro oblasti rentgenového záření.

Vln. délka(λ)= 0,01 - 0,03 nm, f = 10^17 - 10^16 Hz

Vln. délka(λ)= 0,03 - 3 nm, f = 10^19 - 10^17 Hz

Vln. délka(λ)= 0,03 - 3 μm, f = 10^16 - 10^14 Hz

Vln. délka(λ)= 0,62 - 0,7 μm, f = 10^14 - 10^13 Hz

Udejte interval vlnové délky a frekvence pro oblasti ĝerveného záření.

λ= 0,03 - 3 μm, f = 10^16 - 10^14 Hz

λ= 0,4 - 0,5 μm, f = 10^16 - 10^14 Hz

λ= 0,6 - 0,7 μm, f = 10^14 Hz

λ= 0,62 - 0,7 μm, f = 10^15 Hz

Udejte interval vlnové délky a frekvence pro oblasti vzdáleného IR (infraĝerveného) záření

λ= 0,6 - 0,7 μm, f = 10^14 Hz

λ= 0,62 - 0,7 μm, f = 10^15 Hz

λ= 1 - 500 μm, f = 10^13 - 10^12 Hz

λ= 4 - 100 μm, f = 10^14 - 10^13 Hz

Udejte interval vlnové délky a frekvence pro blízké infraĝervené záření

λ= 0,38 - 0,72 μm, f = 10^15 Hz

λ= 0,6 - 0,7 μm, f = 10^14 Hz

λ= 0,72 - 1,3 μm, f = 10^14 Hz

λ= 1 - 5 μm, f = 10^13 Hz

Udejte interval vlnové délky a frekvence pro mikrovlnné záření

λ= 1 - 500 μm, f = 10^13 - 10^12 Hz

λ= 100 - 5000 μm, f = 10^11 - 10^9 Hz

λ= 1 mm - 1 m, f = 300 MHz - 300 GHz

λ= 10 mm - 2 m, f = 500 MHz - 500 GHz

Jaký je interval vlnových délek viditelného světla a které obory spektra s ním sousedí?

λ= 0,5 - 0,72 μm, sousedí s ním ultrafialové a vzdálené infraĝervené záření

λ= 0,38 - 0,72 μm sousedí s ním ultrafialové a blízké infraĝervené

Co to znamená, že veliĝina je spektrální a jak je to vyjádřeno ve fyzikálním rozměru této veliĝiny?

Znamená to, že tato veliĝina je vztažena k libovolně malému intervalu, resp. Na jednotku vlnové délky. U spektrálních radiometrických veliĝin se u symbolů přidává index λ a u jednotek ĝinitel μm-1

Znamená to, že tato veliĝina je vztažena urĝitému intervalu, resp. Na několik jednotek vlnové délky. U spektrálních radiometrických veliĝin se u symbolů přidává index f a u jednotek ĝinitel Hz.

Jak je definována spektrální emisivita?

Vzájemný poměr spektrální intenzity reálného vyzařování a ĝerného tělesa se stejnou teplotou T. Urĝuje vyzařovací charakteristiku daného materiálu.

Vzájemný poměr spektrální intenzity reálného vyzařování a ĝerného tělesa se stejnou frekvencí f. Urĝuje vyzařovací charakteristiku daného materiálu.

Jak je definován dokonalý odražeĝ?

Těleso, které pohlcuje záření všech vlnových délek, dopadajících na jeho povrch. (a = 1, veškeré záření vyzařuje a pohlcuje samo)

Těleso, které je nejvhodnější pro zkoumání metodou DPZ.

Těleso, které odráží veškeré záření všech vlnových délek, dopadajících na jeho povrch. (a = 0, žádné záření nevyzařuje ani nepohlcuje)

Co to je ĝerné těleso?

Těleso, které odráží veškeré záření všech vlnových délek, dopadajících na jeho povrch.

Těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadajících na jeho povrch.

Těleso, které není vhodné pro zkoumání metodou DPZ.

Jak se urĝí celkové množství zářivé energie vyzařované tělesem?

Newtonův 1. zákon

Steffan-Boltzmanův zákon: M = s(konst.) * T^4, tedy intenzita vyzařování tělesa je přímo úměrná ĝtvrté mocnině jeho absolutní teploty.

Archimédův zákon

Hubbleova konstanta

Co je výsledkem interakce záření s rozhraním dvou prostředí?

Změna v elektrofyzikálních I geometrických charakteristikách elektromagnetického záření. Absorpce nebo vznik sekundární elektromag. vlny (odražené, prošlé, rozptýlené).

Změna ve spektrálních I geometrických charakteristikách elektromagnetického záření. Absorpce nebo vznik sekundární elektromag. Vlny s rozdílnou vlnovou délkou oproti původní vlně.

Jak zajistíte, aby radiometr měřil vždy jen intenzitu záření vyzařovaného Zemí a ne sluneĝního záření?

Měříme na nižších vlnových délkách kolem 1 μm, kde je intenzita záření Země nejnižší.

Měříme na vlnových délkách (ideálně kolem 10 μm), kde je intenzita záření Země největší.

Jaké druhy sekundárního záření vzniknou při interakci záření s prostředím?

- absorbované, prošlé, odražené

- odražené, zastavené, přitahované

- odražené, prošlé, rozptýlené

- viditelné, infraĝervené, ultrafialové

Jak je definován koeficient záře a k ĝemu slouží?

Je to poměr záře zkoumaného objektu k záři srovnávacího standardu při stejné intenzitě osvětlení a při stejných geometrických podmínkách. Slouží k urĝování odrazivosti různých objektů a materiálů.

Kdy je povrch považován za hladký z hlediska dopadajícího záření?

Plat�-li pro vlnovou délku dopadaj�c�ho zářen� vztah: l > 8h * cos q, přiĝemž h = maximáln� výškový rozd�l na ploše rozhran� a q = úhel dopadu (Rayleighovo kritérium).

Jakými hlavními procesy ovlivňuje atmosféra procházející záření?

- odrazem, popř. Rozptylem záření - absorpcí záření - lomem světla (průnik světla hmotou)

- posunem vlnové délky - snížením intenzity záření - změnou frekvence záření

Co to jsou atmosférická okna a ĝím jsou vymezena?

Intervaly vlnových délek mezi absorpĝními pásy, které jsou nejvhodnější k DPZ. Atmosféra je zde propustnější, sluneĝní záření není tolik absorbováno atmosférickými plyny (H2O, CO2, O3).

Intervaly vlnových délek, které nejsou vhodné k DPZ, protože atmosféra na těchto vlnových délkách veškeré záření pohlcuje.

Co je to sluneĝní konstanta a jakou má hodnotu?

Zářivý tok Slunce dopadající na povrch Země pod urĝitým úhlem. E = 2762 W*m^-2*s*r^-1

Celkový zářivý tok Slunce dopadající kolmo na plochu 1 m2 ve střední vzdálenosti Země a Slunce. E = 1367 W/m2

Unlock and Upgrade

Remove all limits from your Quizzes

Satellite scanning the Earth - Dálkový průzkum Země [CZ]

Dálkový průzkum Země Quiz

More Quizzes