Make your own quiz Manage my Quizzes Plans / Features Guides and Help Contact Privacy & Security

Psycho dítěte 3

9.4 V komunikaci se „svými lidmi“ si dítě již v kojeneckém období osvojuje první schopnosti emočního porozumění: tzv. primární intersubjektivitu imitace, vylaďování a sdílení emocí a tzv. sekundární intersubjektivitu sdílené pozornosti a sociálního odkazování. Které z následujících „dětí“ si již osvojilo schopnost sociálního odkazování?

Dítě ukazuje druhým (na) zajímavé předměty a samo ukazování druhých rozumí.

Dítě se po příchodu do místnosti s pro něj neznámými hračkami tázavě dívá od hraček směrem k matce a čeká na její reakci. V případě povzbudivé reakce matky se pouští do hry, v případě matčiny nejistoty se k hračkám přibližuje jen opatrně nebo vůbec.

Dítě poměrně přesně a plynule své úsměvy, mimiku, vokalizaci a pohyby koordinuje s expresívními výrazy matky.

Dítě uchopuje prst silněji než hůlku stejných rozměrů, na lidský obličej reaguje s větším zájmem než na jiné vizuální podněty, na vysoký ženský hlas reaguje živěji než na jiné zvuky, v reakci na křik druhých dětí se spíše rozpláče a při přehrávce vlastního křiku se spíše uklidní.

10.1 Již v kojeneckém věku si dítě osvojí schopnost tzv. primární a sekundární intersubjektivity. Později je dítě schopné vysvětlovat různé pocity (bratříček je smutný, veselý) vnějšími příčinami (protože se uhodil, dostal dárek). Kterému věku odpovídá tato schopnost sociálního porozumění?

Od jednoho do tří let.

Od tří do pěti let.

Od pěti do dvanácti let.

Od dvanácti let.

10.2 Již v kojeneckém věku si dítě osvojí schopnost tzv. primární a sekundární intersubjektivity. Později dítě chápe, že stejná vnější příčina může vyvolat u různých lidí odlišné pocity (radost vs. zklamání ze stejného dárku); vnější projevy chování jsou pro něj přímým projevem prožívaných pocitů či motivů; připouští, že ambivalentní pocity či motivy 22 mohou být prožívané těsně po sobě, ale nikdy současně; dítě zvládá pokus s tzv. mylným přesvědčením. Kterému věku odpovídá tato schopnost sociálního porozumění?

Od jednoho do tří let.

Od tří do pěti let.

Od pěti do dvanácti let.

Od dvanácti let.

10.3 Již v kojeneckém věku si dítě osvojí schopnost tzv. primární a sekundární intersubjektivity. Později dítě prožívané pocity či motivy rozlišuje od vnějších projevů chování a chápe, že pocity či motivy je možné skrývat před druhými (avšak nechápe, že mohou být skryty člověku samotnému); připouští, že ambivalentní pocity či motivy mohou být prožívané současně. Kterému věku odpovídá tato schopnost sociálního porozumění?

Od jednoho do tří let.

Od tří do pěti let.

Od pěti do dvanácti let.

Od dvanácti let.

10.4 Již v kojeneckém věku si dítě osvojí schopnost tzv. primární a sekundární intersubjektivity. Později dítě chápe, že pocity a motivy mohou být skryty člověku samotnému, že existují I nevědomé aspekty prožívání a motivace; zvládá řešení otázek tzv. Teorie mysli druhého řádu (např. tzv. dvojí finty). Kterému věku odpovídá tato schopnost sociálního porozumění?

Od jednoho do tří let.

Od tří do pěti let.

Od pěti do dvanácti let.

Od dvanácti let.

1. Ty čtyři reflexní systémy (sací, uchopovací, zírací a naslouchací), které slouží jako výchozí pro kognitivní vývoj, jsou při narození vybaveny třemi funkcemi kognitivní asimilace. O které tři funkce se jedná?

nácvik, indukce, myšlení předpojmové

Indukce, dedukce, rozlišování

myšlení předpojmové, zobecnění, rozlišování

Nácvik, zobecnění, rozlišování

2. Skutečné chápání trvalosti předmětu v čase a senzomotorického prostoru (vs. Jeho přípravná fáze) začíná v souvislosti:

S rozpoznávací asimilací při procvičování sacího reflexu

s koordinací dívání a uchopování

s rozlišováním mezi prostředkem a cílem

se záměrným opakováním aktů, které původně náhodou vyvolaly zajímavé dění

3.1 Která z následujících situací svědčí o tom, že dítě je schopné vynalézat nové prostředky k dosažení cílů s pomocí vnitřních mentálních kombinací, tzv. vhledem?

Dítě si hůlkou přitáhne oblíbenou hračku, která není v dosahu rukou.

Dítě je schopné odkrýt pokrývku, pod kterou „se schovala“ oblíbená hračka.

Dítě je schopné si přitáhnout s pokrývkou oblíbenou hračku, která leží na pokrývce mimo jeho dosah.

Dítě tahá za stužku, aby rozhoupalo šňůrku s chrastítky.

3.2 Která z následujících situací svědčí o tom, že dítě je schopné vynalézat nové prostředky k dosažení cílů s pomocí vnitřních mentálních kombinací, tzv. vhledem?

Dítě je schopné odkrýt pokrývku, pod kterou „se schovala“ oblíbená hračka.

Dítě tahá za stužku, aby rozhoupalo šňůrku s chrastítky.

Dítě je schopné si přistrčit stupátko, polštář atd., aby dosáhlo na oblíbenou hračku na křesle, posteli atd.

Dítě je schopné si přitáhnout s pokrývkou oblíbenou hračku, která leží na pokrývce mimo jeho dosah.

4.1 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů je projevem myšlení magického?

Čtyřletá holčička pozoruje, jak vytéká voda z nádrže, a konstatuje: „Tatínku, ta vodička je ráda, že tak pěkně uplavává, viď? Aspoň ji nebudou ryby zlobit.“

Tříletý chlapec „ví“, že věci mohou ublížit jako lidé: „Ten stůl je zlý, on mě chce pořád a pořád uhodit.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak dělají kameny? Jak drží pohromadě? Jak jsou udělané?“ Když dospělý neodpověděl, odpověděla si sama: „Myslím, že s cementem.“

Pětiletá holčička sledovala, jak slunce zapadá za hřeben hory, a komentovala to „Takže slunce se taky pohybuje, že jo? Jako měsíc? Někdo s ním pohybuje, někdo za horou, obr, myslím.“

4.2 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů NENÍ projevem myšlení magického?

Otec ukládal tříletou dceru do postele, když venku bylo ještě světlo. Holčička chtěla, aby otec zhasl. Otec vypnul žárovku, ale holčička znovu chtěla, aby otec zhasl, aby zhasl venku. Otec jí vysvětloval, že nemůže zhasnout venku. „Ale můžeš, můžeš udělat tmu.“ – tvrdila holčička. „Jak?“ – ptal se otec. „Musíš to vypnout hodně silně.“

Pětiletý chlapec při pokusu s přeléváním korálků do širší skleničky tvrdí, že „korálků ubylo“.

Pětiletá holčička se ptala: „Jak dělají kameny? Jak drží pohromadě? Jak jsou udělané?“ Když dospělý neodpověděl, odpověděla si sama: „Myslím, že s cementem.“

Čtyřletá holčička se divoce zatočí, a pak se raduje, že „roztočila celý svět“.

4.3 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů je projevem myšlení antropomorfického?

Tříletý chlapec „ví“, že věci mohou ublížit jako lidé: „Ten stůl je zlý, on mě chce pořád a pořád uhodit.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak je udělaná obloha?“ – a sama si odpověděla: „Myslím, že ji vystřihli. Byla nabarvená.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak dělají kameny? Jak drží pohromadě? Jak jsou udělané?“ Když dospělý neodpověděl, odpověděla si sama: „Myslím, že s cementem.“

Čtyřletá holčička se divoce zatočí, a pak se raduje, že „roztočila celý svět“.

4.4 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů NENÍ projevem myšlení antropomorfického?

Čtyřletá holčička pozoruje déšť a přemítá: „Proč prší? Asi to ví, že jsme doma!“

Čtyřletá holčička se při běhu raduje, že „žene po obloze měsíček před sebou“.

Čtyřletá holčička se zamýšlí nad tím, že zmije má tu „klikatinu“ na zádech. „To musí, to by se jinak nepoznala!“

Tříletý chlapec vidí plavat lodičku na špinavé vodě a ptá se: „Proč to plave? Myslí, že je to dobrá voda?“

4.5 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů je projevem myšlení artificialistického?

Pětiletý chlapec při pokusu s přeléváním korálků do širší skleničky tvrdí, že „korálků ubylo“.

Pětiletá holčička se ptala: „Co udělali, aby naplnili jezero?“ Dospělý odpověděl otázkou: „Víš to?“ Holčička odpověděla: „Ano, použili konve.“

Čtyřletá holčička se při běhu raduje, že „žene po obloze měsíček před sebou“.

Čtyřletá holčička pozoruje déšť a přemítá: „Proč prší? Asi to ví, že jsme doma!“

4.6 Poté, co si dítě osvojí používání symbolické funkce, a dříve, než si osvojí myšlení s pomocí konkrétních operací, se v jeho myšlení objevují specifické projevy egocentrismu dětského myšlení. Který z následujících projevů NENÍ projevem myšlení artificialistického?

Pětiletá holčička se ptala: „Co udělali, aby naplnili jezero?“ Dospělý odpověděl otázkou: „Víš to?“ Holčička odpověděla: „Ano, použili konve.“

Pětiletá holčička se ptala: „Jak je udělaná obloha?“ – a sama si odpověděla: „Myslím, že ji vystřihli. Byla nabarvená.“

Pětiletá holčička se ptala: „Proč je tam slunce? Proč je tam rudý balon pro slunce?“ Když dospělý odpověděl otázkou „Víš to?“, odpověděla si: „Myslím, že je to měsíc. Myslím, že obloha dělá měsíc.“

Čtyřletá holčička pozoruje, jak vytéká voda z nádrže, a konstatuje: „Tatínku, ta vodička je ráda, že tak pěkně uplavává, viď? Aspoň ji nebudou ryby zlobit.“

5.1 Ke konci období symbolického myšlení (3. a 4. rok) přestává dítě používat „předpojmy“ a přechází do období názorného myšlení (5. a 6. rok). Která charakteristika je příznačná jen pro období symbolického myšlení?

Neužívá logické pojmy (s pochopením pro zahrnutí prvků do třídy a řazení).

Užívá (vážně, nikoli jen při hře) artificialistické úvahy, ve kterých přírodní objekty vznikají pomocí stejných postupů jako lidské artefakty.

Neužívá smysl pro rozdíl mezi symbolizujícím a symbolizovaným při symbolické hře (např. Mezi kostičkou, která má symbolizovat bonbon, a bonbonem).

Neužívá smysl pro rozlišování mezi jednotlivým konkrétním objektem a třídou podobných objektů uchopených v celostních pojmech (např. Slimák vs. slimáci; Měsíc vs. měsíce).

5.2 Ke konci období symbolického myšlení (3. a 4. rok) přestává dítě používat „předpojmy“ a přechází do období názorného myšlení (5. a 6. rok). Která charakteristika je příznačná jen pro období názorného myšlení?

Užívá (vážně, nikoli jen při hře) antropomorfické úvahy, ve kterých neživé objekty mají city a motivy jako lidé.

Užívá (vážně, nikoli jen při hře) magické úvahy, ve kterých lze objekty ovlivňovat v rozporu s přírodními zákony (mnohdy dle zjevného přání dítěte).

Užívá obrysové pojmy trvalých jednotlivých objektů, ale stále si ještě myslí, že např. Hora opravdu mění tvar, když ji sleduje na procházce.

Neužívá logické pojmy (s pochopením pro zahrnutí prvků do třídy a řazení).

6. Ve věku 4–6 let přechází myšlení dítěte z úrovně symbolické na úroveň názornou. Která z charakteristik nejlépe vystihuje názorné myšlení?

Dítě je schopné přemýšlet o těch objektech, dějích či jejich vlastnostech, které bezprostředně vnímá, a nikoli o těch, které si jen představuje.

Dítě při myšlení zachází s objekty, ději či jejich vlastnostmi pomocí více či méně rozčleněných vjemů či představ a nikoli pomocí spojení myšlenkových kroků do jednotných systémů operací.

Aby dítě bylo schopné přemýšlet o objektech, dějích či jejich vlastnostech, musí je mít k dispozici v daném místě a čase, nebo alespoň jejich obrázek.

Při přemýšlení o objektech, dějích či jejich vlastnostech se už dítě nespoléhá na symbolickou funkci, ale vrací se opět k používání senzomotorických schémat – musí s objekty prakticky zacházet.

7. Příkladem názorného myšlení ve věku 4–6 let je chování dětí v pokusu s „přeléváním korálků“ – dítě tvrdí, že jich přibylo nebo ubylo. Která z následujících charakteristik vysvětluje povahu myšlení dítěte v daném případě?

Dítě si není schopné představit, že můžeme korálky přesypat zpátky.

Dítě si nevšimlo, že jsme nic nepřidali, ani neubrali.

Dítě s jednotlivými vjemy a představami (identity, zvratnosti, rozdílné výšky či šířky) není schopné zacházet jako s myšlenými transformacemi a současně.

Dítě není schopné vnímat nejdříve to, že hladina korálků je vyšší, a následně to, že je sklenice užší.

Dítě není schopné experimentálního myšlení pokusem a omylem.

8.1 Která z následujících položek NEPATŘÍ mezi schopnosti testované v Jiráskově orientačním testu školní zralosti?

Dětské pojetí kresby postavy pána

dětské pojetí struktury tabulky – řádků a sloupců