Make your own quiz Manage my Quizzes Plans / Features Guides and Help Contact Privacy & Security

Psycho dítěte 2

7.2 Jak se obvykle projevuje liberální styl vedení skupiny?

Velmi hierarchizovaná skupina

Krátkodobě nižší spokojenost

Vysoká výkonnost v přítomnosti vedoucího

Všechny výše uvedené možnosti

žádná z výše uvedených možností

7.3 Jak se obvykle projevuje demokratický styl vedení skupiny?

Vyšší míra produktivity

Delegace pravomocí v rámci hierarchie skupiny

Vysoká míra spokojenosti členů skupiny

Všechny výše uvedené možnosti

žádná z výše uvedených možností

7.4 Jaký je nezbytný styl vedení dětské skupiny?

Autoritativní

Liberální styl

Demokratický styl

Laissez-faire

Smíšený styl vedení

8.1 Jaké metody mohu využít, pokud chci mapovat klima školní třídy?

Pozorování

Diagnostický rozhovor

Dotazník

Hru s psychologickým obsahem

Všechny výše uvedené metody

8.2 Na které aspekty pozorování si musíme dávat pozor, pokud chceme jeho prostřednictvím získat informace o školní třídě?

Vliv našeho očekávání na pozorované jevy

Změna situace pod vlivem našeho pozorování, resp. naší přítomnosti

Chybná interpretace v důsledku nedostatku informací o kontextu pozorované situace

Všechny výše uvedené aspekty

žádný z výše uvedených aspektů

8.3 Pro který z následujících důvodů je důležité pěstovat ve školní třídě pozitivní sociální a pedagogické klima?

Ve třídě s pozitivním klimatem si děti poskytují vzájemnou emoční podporu

Ve třídě s pozitivním klimatem probíhá efektivněji kognitivní učení

Ve třídě s pozitivním klimatem probíhá efektivněji sociální učení

Všechny uvedené důvody

žádný z uvedených důvodů

9.1 Co se vyučující mohou dozvědět prostřednictvím dotazníku SO-RA-D?

Pořadí dětí podle obliby a podle vlivu

Míru kritičnosti dětí k ostatním v kolektivu a kolektivu jako celku

Existenci neformálních podskupinek, v nichž se děti kamarádí

čí názory děti nejvíce respektují a kdo naopak stojí na okraji kolektivu

Všechny výše uvedené charakteristiky

9.2 Který z těchto dotazníků NEPATŘÍ mezi ostatní a z jakého důvodu? Vybírejte z těchto dotazníků: SO-RA-D, B4, KLIT, MBTI, CCQ.

Do skupiny nepatří SO-RA-D, protože zjišťuje pouze to, které z dětí ve třídě je oblíbené nebo neoblíbené, zatímco ostatní uvedené mapují klima třídy.

Do skupiny nepatří B4, protože jeho součástí nejsou sociometrické otázky.

Do skupiny patří všechny dotazníky, protože obdobně měří klima školní třídy.

Mezi dotazníky nepatří MBTI, protože se jedná o osobnostní dotazník, zatímco ostatní jsou dotazníky na měření klimatu.

Do skupiny nepatří CCQ, protože se zaměřuje na komunikační dovednosti učitele, zatímco ostatní dotazníky mapují vztahy mezi žáky.

9.3 V čem se SO-RA-D mimo jiné liší od ostatních dotazníků využívaných při mapování vztahů mezi dětmi ve třídě?

Předmětem sociometrického hodnocení je kromě žáků třídy také její třídní učitel

Každý žák se vyjádří, jak moc vnímá každého spolužáka ze své třídy jako vlivného a sympatického

Mapuje pouze pozitivní vazby mezi žáky; jeho prostřednictvím nemůžeme zjistit, že některý z žáků je neoblíbený

Porovnává sociální pozice jednotlivých žáků s jejich školními výsledky

10.1 Které z následujících vymezení šikany je nejvýstižnější?

Fyzické či slovní napadání člověka ve skupině

Záměrná manipulace se slabším členem skupiny

Fyzické útoky různé intenzity (od pošťuchování po přímé ohrožení života), kterými se jeden člověk mstí druhému.

Dlouhodobé, opakované ubližování psychické I fyzické podoby s cílem potvrdit či zvýšit převahu, kterou má šikanující člověk (skupinka) nad šikanovaným člověkem (skupinkou)

Jakákoliv událost, kdy nějaký člen skupiny fyzicky či psychicky ublíží jinému

10.2 Které z tvrzení popisujících rozdíl mezi škádlením a šikanou NENÍ pravdivé?

Pokud se žáci škádlí, mohou se zároveň bránit, případně škádlení opětovat. V případě šikany by jakákoliv obrana vyvolala velmi silnou zpětnou reakci ze strany agresora

Během škádlení můžeme dát najevo, že je nám situace nepříjemná, spolužáci v takové chvíli přestanou; u šikany agresoři nepřestanou ani ve chvíli, kdy šikanovaný dává najevo, že je mu situace nepříjemná

Cílem škádlení je zábava pro všechny (i pro škádleného), cílem šikany je ublížit oběti

škádlí se všichni žáci ve třídě, do šikany se zapojuje jen vybraná podskupina

10.3 Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje rozdíl mezi škádlením a šikanou?

škádlení je první etapou šikany

škádlení je provokací podskupiny proti podskupině, během šikany většina skupiny útočí na jednotlivce

Cílem škádlení je zábava pro všechny (i pro škádleného), cílem šikany je ublížit oběti

škádlí se všichni žáci ve třídě, do šikany se zapojuje jen vybraná podskupina

1.1 Mezi legislativní dokumenty a užitečné zdroje, které stanovují povinnost pedagogického sboru řešit šikanu mezi žáky, případně nabízejí postupy jejího řešení, NEPATŘÍ:

Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže

Vyhláška č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů

Rámcový vzdělávací program

2.1 Které z následujících tvrzení o činnosti pedagogicko-psychologických poraden je platné?

V případě, že se vyučujícím jeví dítě problematické, mohou ho bez souhlasu rodičů nechat vyšetřit v PPP

PPP jsou určeny pouze pro práci se žáky základních škol, nikoliv z mateřských či středních škol

PPP pracují výhradně se žáky, nikoliv s vyučujícími

PPP provádí diagnostiku, ale nikoliv další nápravu či terapii

Neplatí žádné z výše uvedených tvrzení

Platí všechna z výše uvedených tvrzení

2.2 Školní poradenské pracoviště můžeme vymezit jako:

Odbor Magistrátu, který rozhoduje o financování poradenských služeb ve škole

Tým všech pedagogických pracovníků, působících ve škole

Tým pedagogických pracovníků, působících ve školském poradenském zařízení, kteří se společně podílejí na poskytování poradenských služeb školám a rodičům

Tým pedagogických pracovníků působících ve škole, kteří se společně podílejí na poskytování poradenských služeb ve škole

2.3 Mezi členy školního poradenského pracoviště nepatří:

Výchovný poradce

školní metodik prevence

Třídní učitelé

Vedení školy

ICT koordinátor

školní speciální pedagog

2.4 Který z uvedených pracovníků nemusí nutně být členem školního poradenského pracoviště?

školní psycholog

školní metodik prevence

Vedení školy

Výchovný poradce

2.5 Která z následujících charakteristik školního poradenského pracoviště NENÍ pravdivá?

ŠPP nemusí spolupracovat s pedagogicko-psychologickými poradnami či speciálně pedagogickými centry.

Základem ŠPP jsou výchovní poradci/kyně a školní metodici/čky prevence, k nimž se připojují třídní učitelé/ky, vedení školy a případně školní psycholog/žka a školní speciální pedagog/žka.

ŠPP poskytuje pomoc při zvládání výukových a výchovných potíží a metodickou podporu vyučujícím I rodičům.

ŠPP musí existovat v každé základní škole.

Parametry ŠPP jsou stanoveny zákonem a vyhláškami.

3.1 Dítě na konci 1. třídy má následující potíže ve čtení – vynechává a zaměňuje ve čtených slovech písmena, čte pomalu a se slabým porozuměním. V ostatních předmětech má výkony dobré. Jaká je nejpravděpodobnější příčina těchto potíží?

Nedostatek tréninku

Specifické poruchy učení

Mentální retardace

Zrakové postižení

Socio-kulturní handicap

3.2 Jaký je význam pojmu socio-kulturní handicap?

Neschopnost člověka osvojit si sociální normy a kulturní hodnoty

Znevýhodnění v důsledku rodinného a komunitního zázemí, které se liší od majoritní společnosti

Původ člověka z rodiny s nízkým ekonomickým kapitálem

Předsudek vůči lidem s nižším sociálním původem, který způsobuje jejich následné selhávání

1.1 V kojeneckém období navazuje dítě specifický vztah k osobě, která uspokojuje potřebu základní citové jistoty; nazývá se připoutání (attachment) k pečující osobě, Matce. Který z následujících projevů dítěte patří k těm, z nichž lze v kojeneckém období soudit, že již navázalo tento vztah?

Dítě projevuje tzv. separační úzkost vyvolanou odloučením od matky, třeba I jen odchodem do jiné místnosti.

Dítě při spatření obličeje matky projevuje radost výraznějším a odlišným způsobem než při spatření zajímavých neživých objektů (chrastítka, vybavení domácnosti atd.).

Při hospitalizaci je dítě schopné poměrně dobře přijmout náhradu za matku, pokud je krmí a přebaluje jako matka.

Dítě si vůči matce začíná formovat svůj vlastní názor „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

1.2 V kojeneckém období navazuje dítě specifický vztah k osobě, která uspokojuje potřebu základní citové jistoty; nazývá se připoutání (attachment) k pečující osobě, Matce. Který z následujících projevů dítěte patří k těm, z nichž lze v kojeneckém období soudit, že již navázalo tento vztah?

Při hospitalizaci je dítě schopné poměrně dobře přijmout náhradu za matku, pokud je krmí a přebaluje jako matka.

Dítě při spatření obličeje matky projevuje radost výraznějším a odlišným způsobem než při spatření zajímavých neživých objektů (hraček, vybavení domácnosti atd.).

Dítě projevuje strach z cizích osob, I když je v náručí matky.

Dítě si vůči matce začíná formovat svůj vlastní názor „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

1.3 V kojeneckém období navazuje dítě specifický vztah k osobě, která uspokojuje potřebu základní citové jistoty; nazývá se připoutání (attachment) k pečující osobě, Matce. Který z následujících projevů dítěte patří k těm, z nichž lze v kojeneckém období soudit, že již navázalo tento vztah?

Dítě si vůči matce začíná formovat svůj vlastní názor „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Při hospitalizaci dítě projevuje negativismus vůči pečujícímu personálu, I když je krmí a přebaluje jako matka.

Dítě při spatření obličeje matky projevuje radost výraznějším a odlišným způsobem než při spatření zajímavých neživých objektů (hraček, vybavení domácnosti atd.).

Při hospitalizaci je dítě schopné poměrně dobře přijmout náhradu za matku, pokud je krmí a přebaluje jako matka.

1.4 V kojeneckém období navazuje dítě specifický vztah k osobě, která uspokojuje potřebu základní citové jistoty; nazývá se připoutání (attachment) k pečující osobě, Matce. Který z následujících projevů dítěte patří k těm, z nichž lze v kojeneckém období soudit, že již navázalo tento vztah?

Dítě při spatření obličeje matky projevuje radost výraznějším a odlišným způsobem než při spatření zajímavých neživých objektů (chrastítka, vybavení domácnosti atd.).

Při hospitalizaci je dítě schopné poměrně dobře přijmout náhradu za matku, pokud je krmí a přebaluje jako matka.

Dítě si vůči matce začíná formovat svůj vlastní názor „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Po návratu z hospitalizace dává dítě najevo nejistotu a nadměrnou závislost na matce.

1.5 V kojeneckém období navazuje dítě specifický vztah k osobě, která uspokojuje potřebu základní citové jistoty; nazývá se připoutání (attachment) k pečující osobě, Matce. Který z následujících projevů dítěte patří k těm, z nichž lze v kojeneckém období soudit, že již navázalo tento vztah?

Dítě při spatření obličeje matky projevuje radost výraznějším a odlišným způsobem než při spatření zajímavých neživých objektů (chrastítka, vybavení domácnosti atd.).

Dítě si vůči matce začíná formovat svůj vlastní názor „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Po krátkodobém odloučení od matky v neznámém prostředí se dítě kontaktu s matkou spíše vyhýbá.

Při hospitalizaci je dítě schopné poměrně dobře přijmout náhradu za matku, pokud je krmí a přebaluje jako matka.

1.6 V kojeneckém období navazuje dítě specifický vztah k osobě, která uspokojuje potřebu základní citové jistoty; nazývá se připoutání (attachment) k pečující osobě, Matce. Který z následujících projevů dítěte patří k těm, z nichž lze v kojeneckém období soudit, že již navázalo tento vztah?

Po krátkodobém odloučení od matky v neznámém prostředí dítě matku vyhledává, ale současně jí dává najevo svou zlost.

Při hospitalizaci je dítě schopné poměrně dobře přijmout náhradu za matku, pokud je krmí a přebaluje jako matka.

Dítě si vůči matce začíná formovat svůj vlastní názor „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Dítě při spatření obličeje matky projevuje radost výraznějším a odlišným způsobem než při spatření zajímavých neživých objektů (chrastítka, vybavení domácnosti atd.).

2.1 M. Ainsworthová používala pro diagnostiku kvality vztahu připoutání (attachment) k pečující osobě (Matce) opakované krátkodobé odloučení v neznámém prostředí. Dle typických reakcí dítěte rozlišila čtyři typy vztahů. Která z následujících reakcí odpovídá jistému připoutání?

Po návratu matky dítě kontakt s matkou nevyhledává.

Po návratu matky dítě vykazuje nejednotné či až bizarní chování: např. Na dlouhou dobu „zamrzne“, jindy reaguje agresivně, jindy ambivalentně.

Po návratu matky dítě ihned vyhledává její blízkost a navazuje s ní kontakt.

Po návratu matky dítě matku vyhledává, ale současně jí dává najevo svou zlost.

2.2 M. Ainsworthová používala pro diagnostiku kvality vztahu připoutání (attachment) k pečující osobě (Matce) opakované krátkodobé odloučení v neznámém prostředí. Dle typických reakcí dítěte rozlišila čtyři typy vztahů. Která z následujících reakcí odpovídá připoutání nejistému – vyhýbavému?

Po návratu matky dítě kontakt s matkou nevyhledává

Po návratu matky dítě vykazuje nejednotné či až bizarní chování: např. Na dlouhou dobu „zamrzne“, jindy reaguje agresivně, jindy ambivalentně.

Po návratu matky dítě ihned vyhledává její blízkost a navazuje s ní kontakt.

Po návratu matky dítě matku vyhledává, ale současně jí dává najevo svou zlost.

2.3 M. Ainsworthová používala pro diagnostiku kvality vztahu připoutání (attachment) k pečující osobě (Matce) opakované krátkodobé odloučení v neznámém prostředí. Dle typických reakcí dítěte rozlišila čtyři typy vztahů. Která z následujících reakcí odpovídá připoutání nejistému – ambivalentnímu?

Po návratu matky dítě kontakt s matkou nevyhledává.

Po návratu matky dítě vykazuje nejednotné či až bizarní chování: např. Na dlouhou dobu „zamrzne“, jindy reaguje agresivně, jindy ambivalentně.

Po návratu matky dítě ihned vyhledává její blízkost a navazuje s ní kontakt.

Po návratu matky dítě matku vyhledává, ale současně jí dává najevo svou zlost.

2.4 M. Ainsworthová používala pro diagnostiku kvality vztahu připoutání (attachment) k pečující osobě (Matce) opakované krátkodobé odloučení v neznámém prostředí. Dle typických reakcí dítěte rozlišila čtyři typy vztahů. Která z následujících reakcí odpovídá připoutání nejistému – dezorganizovanému?

Po návratu matky dítě kontakt s matkou nevyhledává

Po návratu matky dítě vykazuje nejednotné či až bizarní chování: např. Na dlouhou dobu „zamrzne“, jindy reaguje agresivně, jindy ambivalentně

Po návratu matky dítě ihned vyhledává její blízkost a navazuje s ní kontakt

Po návratu matky dítě matku vyhledává, ale současně jí dává najevo svou zlost.

3. V batolecím a předškolním období se objevuje tzv. verbální já, morální já (poslušnost), psychologické já. Která z následujících možností vyjadřuje správné pořadí, v němž se objevují?

Všechny tři já se objevují zároveň.

Nejdříve se objevuje morální já, pak teprve verbální já a psychologické já.

„Verbální já“ a „psychologické já“ jsou synonyma a objevují se dříve než morální já.

Pořadí, v němž se jednotlivá já objevují, je ryze individuální.

4.1 K významným milníkům socializace dítěte patří vznik tzv. psychologického já. Která z následujících charakteristik dítěte je pro ně příznačná?

Dítě si pravidla od rodičů zvnitřňuje.

Dítě začne projevovat svůj názor: „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Dítě je schopné vštěpovaná pravidla podrobit hodnocení z hlediska jejich vnitřního ideálu

Dítě pravidla od rodičů poslechne, jen když rodiče na jejich plnění osobně dohlížejí.

4.2 K významným milníkům socializace dítěte patří vznik tzv. situační poslušnosti. Která z následujících charakteristik dítěte je pro ni příznačná?

Dítě si pravidla od rodičů zvnitřňuje.

Dítě začne projevovat svůj názor: „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Dítě je schopné vštěpovaná pravidla podrobit hodnocení z hlediska jejich vnitřního ideálu.

Dítě pravidla od rodičů poslechne, jen když rodiče na jejich plnění osobně dohlížejí.

4.3 K významným milníkům socializace dítěte patří vznik schopnosti tzv. heteronomního morálního hodnocení (dle Piageta). Která z následujících charakteristik dítěte je pro ně příznačná?

Dítě si pravidla od rodičů zvnitřňuje.

Dítě začne projevovat svůj názor: „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Dítě je schopné vštěpovaná pravidla podrobit hodnocení z hlediska jejich vnitřního ideálu.

Dítě pravidla od rodičů poslechne, jen když rodiče na jejich plnění osobně dohlížejí

4.4 K významným milníkům socializace dítěte patří vznik schopnosti tzv. autonomního morálního hodnocení (dle Piageta). Která z následujících charakteristik dítěte je pro ně příznačná?

Dítě si pravidla od rodičů zvnitřňuje.

Dítě začne projevovat svůj názor: „Já chci.“, „Já nechci.“, „Já sám.“

Dítě je schopné vštěpovaná pravidla podrobit hodnocení z hlediska jejich vnitřního ideálu.

Dítě pravidla od rodičů poslechne, jen když rodiče na jejich plnění osobně dohlížejí.

5. Které z uvedených fází ve vývoji citových vztahů s vrstevníky v období dospívání odpovídá následující charakteristika? Chlapci a dívky zůstávají v homogenní skupině a projevují si zájem jen „na dálku“ – pokřikují na sebe a koketují s příměsí vtipkování, které oslabuje nejistotu a strach. Chlapci I dívky se pak mezi sebou mnohdy chlubí různými sexuálními zážitky, často zveličenými nebo zcela vymyšlenými.

Heterosexuální fáze polygamní

Individuální izosexuální fáze

Přechodová etapa

Etapa zamilovanosti

Skupinová izosexuální fáze

6. Které vývojové pořadí fází citových vztahů s vrstevníky je správně uspořádané?

heterosexuální fáze polygamní; individuální izosexuální fáze; přechodová etapa; etapa zamilovanosti; skupinová izosexuální fáze

Skupinová izosexuální fáze; individuální izosexuální fáze; přechodová etapa; heterosexuální fáze polygamní; etapa zamilovanosti

Etapa zamilovanosti; skupinová izosexuální fáze; individuální izosexuální fáze; přechodová etapa; heterosexuální fáze polygamní

Skupinová izosexuální fáze; individuální izosexuální fáze; přechodová etapa; etapa zamilovanosti; heterosexuální fáze polygamní

7.1 Která z následujících charakteristik NEPATŘÍ k paradoxním prostředkům emancipace od uspokojování potřeby základní citové jistoty ve vztahu k rodičům (pubescentní negativismus)?

Dospívající si libují v pocitech ublíženosti.

Dospívající se uzavírají do filozofického hloubání o smyslu života.

Dospívající kritizují fiktivní nedostatky rodičů.

Dospívající děvčata zavrhují chlapce, protože „jsou hrubí“.

7.2 Která z následujících charakteristik NEPATŘÍ k paradoxním prostředkům emancipace od uspokojování potřeby základní citové jistoty ve vztahu k rodičům (pubescentní negativismus)?

Dospívající chlapci zavrhují děvčata, protože „fňukají, žalují, nesdílejí jejich zájmy“.

Dospívající se uzavírají do fantazií o své budoucnosti.

Dospívající odmítají životní styl vrstevníků (módy a zábavy).

Dospívající si libují v pocitech ublíženosti.

7.3 Která z následujících charakteristik NEPATŘÍ k paradoxním prostředkům emancipace od uspokojování potřeby základní citové jistoty ve vztahu k rodičům (pubescentní negativismus)?

Dospívající odmítají životní styl vrstevníků (módy a zábavy).

Dospívající vyhledávají intimní párové přátelství jedince stejného pohlaví.

Dospívající si libují v pocitech ublíženosti.

Dospívající se uzavírají do filozofického hloubání o smyslu života.

7.4 Která z následujících charakteristik NEPATŘÍ k paradoxním prostředkům emancipace od uspokojování potřeby základní citové jistoty ve vztahu k rodičům (pubescentní negativismus)?

Dospívající kritizují fiktivní nedostatky rodičů.

Dospívající odmítají životní styl vrstevníků (módy a zábavy).

Dospívající chlapci staví na odiv svou sílu, odvahu a dovednost; dívky staví na odiv svůj vzhled, půvab, vtip, oblíbenost.

Dospívající se uzavírají do fantazií o své budoucnosti.

7.5 Která z následujících charakteristik patří k paradoxním prostředkům emancipace od uspokojování potřeby základní citové jistoty ve vztahu k rodičům (pubescentní negativismus)?

Dospívající vyhledávají intimní párové přátelství jedince stejného pohlaví.

Dospívající chlapci zavrhují děvčata, protože „fňukají, žalují, nesdílejí jejich zájmy“.

Dospívající odmítají životní styl vrstevníků (módy a zábavy).

Dospívající chlapci staví na odiv svou sílu, odvahu a dovednost; dívky staví na odiv svůj vzhled, půvab, vtip, oblíbenost.

7.6 Která z následujících charakteristik patří k paradoxním prostředkům emancipace od uspokojování potřeby základní citové jistoty ve vztahu k rodičům (pubescentní negativismus)?

Dospívající děvčata zavrhují chlapce, protože „jsou hrubí“.

Dospívající vyhledávají intimní párové přátelství jedince stejného pohlaví.

Dospívající chlapci staví na odiv svou sílu, odvahu a dovednost; dívky staví na odiv svůj vzhled, půvab, vtip, oblíbenost.

Dospívající odmítají životní styl vrstevníků (módy a zábavy).

8.1 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Od devíti do osmnácti měsíců se zájem o vrstevníky začíná odlišovat od zájmu o jakékoliv hračky, děti se nejdříve vzájemně tahají za nohy, vlasy či o hračky, pak jejich konfliktů o hračky ubývá. Jak se toto období vývoje hry nazývá?

Funkční hra

Asociativní hra

Paralelní hra

Konstrukční hra

Kooperativní hra

Iluzivní hra

úkolová hra

Nemá označení, protože ještě nejde o sociální hru

8.2 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Později, od osmnácti měsíců do dvou a půl let, se děti naučí nejen přátelštějším kontaktům (úsměvem, podáváním hraček, oslovováním), ale I vzájemnému napodobování při hře. Ve hře však dosud nesdílí společný projekt. Jak se toto období vývoje hry nazývá?

Funkční hra

Asociativní hra

paralelní hra

Konstrukční hra

Kooperativní hra

Iluzivní hra

úkolová hra

Nemá označení, protože ještě nejde o sociální hru

8.3 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Později, od dvou a půl let do čtyř let, se děti naučí, že při hře se mohou nejen vzájemně napodobovat, ale I sdílet společný projekt (a třeba si I k tomu vzájemně poskytovat materiál) – dosud však jejich role ve hře nejsou rozděleny tak, aby každé dítě přispívalo osobitým způsobem ke společnému projektu. Jak se toto období vývoje hry nazývá?

Funkční hra

Asociativní hra

Paralelní hra

Konstrukční hra

Kooperativní hra

Iluzivní hra

úkolová hra

Nemá označení, protože ještě nejde o sociální hru

8.4 Do osmi měsíců je chování dětí vůči vrstevníkům podobné chování vůči jakékoliv hračce. Postupně se naučí přátelštějším kontaktům s vrstevníky, vzájemnému napodobování při hře, sdílení společného projektu. Od čtyř let začínají být děti schopné rozdělení rolí ve hře organizovat tak, aby každé dítě přispívalo osobitým dílem ke společnému projektu. Jak se toto období vývoje hry nazývá?

Funkční hra

Asociativní hra

Paralelní hra

Konstrukční hra

kooperativní hra

Iluzivní hra

úkolová hra

9.1 V komunikaci se „svými lidmi“ si dítě již v kojeneckém období osvojuje první schopnosti emočního porozumění: tzv. primární intersubjektivitu imitace, vylaďování a sdílení emocí a tzv. sekundární intersubjektivitu sdílené pozornosti a sociálního odkazování. Které z následujících „dětí“ vykazuje znaky výchozí, tzv. protosociální zralosti?

Dítě ukazuje druhým (na) zajímavé předměty a samo ukazování druhých rozumí.

Dítě se po příchodu do místnosti s pro něj neznámými hračkami tázavě dívá od hraček směrem k matce a čeká na její reakci. V případě povzbudivé reakce matky se pouští do hry, v případě matčiny nejistoty se k hračkám přibližuje jen opatrně nebo vůbec

Dítě poměrně přesně a plynule své úsměvy, mimiku, vokalizaci a pohyby koordinuje s expresívními výrazy matky.

Dítě uchopuje prst silněji než hůlku stejných rozměrů, na lidský obličej reaguje s větším zájmem než na jiné vizuální podněty, na vysoký ženský hlas reaguje živěji než na jiné zvuky, v reakci na křik druhých dětí se spíše rozpláče a při přehrávce vlastního křiku se spíše uklidní.

9.2 V komunikaci se „svými lidmi“ si dítě již v kojeneckém období osvojuje první schopnosti emočního porozumění: tzv. primární intersubjektivitu imitace, vylaďování a sdílení emocí a tzv. sekundární intersubjektivitu sdílené pozornosti a sociálního odkazování. Které z následujících „dětí“ si již osvojilo schopnost primární intersubjektivity, nikoli však sekundární?

Dítě ukazuje druhým (na) zajímavé předměty a samo ukazování druhých rozumí.

Dítě poměrně přesně a plynule své úsměvy, mimiku, vokalizaci a pohyby koordinuje s expresívními výrazy matky.

9.3 V komunikaci se „svými lidmi“ si dítě již v kojeneckém období osvojuje první schopnosti emočního porozumění: tzv. primární intersubjektivitu imitace, vylaďování a sdílení emocí a tzv. sekundární intersubjektivitu sdílené pozornosti a sociálního odkazování. Které z následujících „dětí“ si již osvojilo schopnost sdílené pozornosti?

Dítě ukazuje druhým (na) zajímavé předměty a samo ukazování druhých rozumí.

Dítě poměrně přesně a plynule své úsměvy, mimiku, vokalizaci a pohyby koordinuje s expresívními výrazy matky.

{"name":"Psycho dítěte 2", "url":"https://www.quiz-maker.com/QPREVIEW","txt":"7.2 Jak se obvykle projevuje liberální styl vedení skupiny?, 7.3 Jak se obvykle projevuje demokratický styl vedení skupiny?, 7.4 Jaký je nezbytný styl vedení dětské skupiny?","img":"https://www.quiz-maker.com/3012/images/ogquiz.png"}